Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /DISK2/WWW/blue-team.org/bcblog/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 Bc. BLOG: Databáze

Pondělí květen 23, 2011

INSERT a následný dotaz SELECT LAST_INSERT_ID()

· rubrika Blog · kategorie

Pokud vložíte do databáze nový záznam a pak provedete dotaz SELECT LAST_INSERT_ID() dostanete ID posledního vloženého záznamu (v tabulce musí být sloupec s autoinkrementem). V případě, že už v databázi záznam existuje MySQL vyhodí chybu a ID již existujícícho záznamu nezjistíme. Můžeme ovšem použít INSERT s konstrukcí ON DUPLICATE KEY UPDATE. Tato varianta pak po použití SELECT LAST_INSERT_ID() vždy vrátí ID, buď již existujícího záznamu a nebo i nově vloženého.

10:34 — Komentář — Stálý odkaz



Úterý duben 19, 2011

Počet ovlivněných řádků a ON DUPLICATE KEY UPDATE

· rubrika Blog · kategorie

Pokud v MySQL použijete ON DUPLICATE KEY UPDATE konstrukci, pak vrácený počet ovlivněných řádků je závislý na tom, zda došlo ke vložení nového záznamu a nebo jen k updatování stávajícího. Pokud dojde k vložení nového záznamu, pak je počet ovlivněných řádků roven jedné. V případě updatování záznamu bude počet ovlivněných řádků roven dvěma a né jedné, jak by mnozí čekali.

08:25 — Komentář — Stálý odkaz



Pátek květen 15, 2009

SQL - stručný popis a standardy

· rubrika Clanky · kategorie

SQL je neprocedurální jazyk, nepopisuje jak pracovat s databází, ale co od ní uživatel potřebuje. Skládá se z několika částí:

  1. DDL (Data Definition Language) – jazyk pro definici struktury databáze
  1. DML (Data Manipulation Language) – jazyk pro manipulaci s daty
  1. DCL (Data Control Language) – jazyk pro řízení transakcí a nastavování přístupových práv

Jazyk SQL má v současné době šest verzí standardu, které jsou vždy označovány dle roku vzniku:

V dnešní době je většina DBMS založena na standardu SQL-92 a SQL-99 (existují však rozdíly v implementaci ). Implementace významných částí standardů SQL-2006 a 2008 je pouze u některých produktů (například Oracle). Bohužel informace o tom, co která databáze ze standardů podporuje, jsou na internetu velmi špatně dostupné.
Celkový problém SQL spočívá v tom, že každá databáze do něj přidává své vlastní prvky. Většina databází navíc implementuje pouze části standardů, většinou dle aktuálních potřeb uživatelů (nebo obecně trhu), a tak je přenositelnost aplikací složitější. Jako příklad lze uvést vkládání více řádků pomocí jednoho INSERT dotazu. Dle standardu by podoba takového dotazu vypadala následovně :

INSERT INTO tabulka VALUES (0,'Petr'), (1,'Pavel'), (2,'Mirek');

Ovšem podpora ze strany databází je různá:

Databáze MySQL 5 PostgreSQL 8.3 Firebird 2.1 Oracle 11g MSSQL 2008
Podpora ano ano ne ne ne

09:24 — Komentář — Stálý odkaz



Pondělí duben 27, 2009

Datový typ boolean v databázích

· rubrika Clanky · kategorie

Datový typ boolean (nebo jen bool) nabívá hodnot TRUE nebo FALSE. Jedná se o jeden ze základních datových typů, přesto by jste ho ve většině databází hledali marně. Například Oracle, MySQL, MSSQL, Firebird a DB2 ho nemají. Opakem je PostgreSQL, který je ovšem v oblasti datových typů známý svou pestrou nabídkou. Proč tedy není v mnoha databázích dostupný? Je to dáno nejspíše tím, že ve standardu SQL se píše, že implementace datového typu bool je volitelná. Jeho absence ovšem není nikterak velkým problémem, nasimulovat ho lze pomocí ostatních dostupných typů. Existují čtyři možnosti:

Obecně by se dal použít jakkýkoliv číselný nebo znakový typ, ale samozřejmě je důležité aby nezabírali zbytečně mnoho místa.

11:43 — Komentář — Stálý odkaz



Středa duben 22, 2009

Rozdíly v implementaci SQL jazyka

· rubrika Clanky · kategorie

Ti zvás, kteří již měli možnost pracovat s více databázovými systémy (DBMS), zajisté o této problematice vědí své. I když je SQL standardizován (existuje 6 verzí SQL-89, SQL-92, SQL-99, SQL:2003, SQL:2006 a SQL:2008), tak většina DBMS implementuje jen některé části. Mnohdy je k tomu vedou požadavky uživatelů nebo trhu obecně. V dnešní době je navíc většina DBMS založena na standardu SQL-92 a implementace významnějších částí standardů SQL-99 a SQL-2003 je k nalezení pouze u některých produktů. Poslední standardy SQL:2006 a SQL:2008 jsou na tom s jejich podporou momentálně nejhůře.

Zhlediska rozdílů v implementaci SQL jazyka v databázích jsem narazil na zajímavou stránku, kde se srovnává MySQL, MSSQL, Oracle, PostgreSQL, DB2 a Informix. Věřím, že některým z vás tato stránka pomůže 

20:23 — Komentář — Stálý odkaz



Úterý duben 21, 2009

Optimalizace pro import velkého nmnožství dat do databáze

· rubrika Clanky · kategorie

Optimalizace se týkají vkládání (importu) většího počtu dat, které bude rychlejší a omezí se případné chyby, které by mohly nastat (typicky závislost mezi primárním a cizím klíčem). Obecně se jedná o následující kroky, které se provedou před vkládáním dat:

Po úspěšném vložení dat dojde ke znovu vytvoření primárních a cizích klíčů, aktivování nebo vytvoření indexů a triggerů a k upravení pracovní paměti na databázovém serveru, pokud byla předtím hodnota změněna.
Samozřejmě existují optimalizace pro konkrétní typy databází. Například v PostgreSQL příkaz VACUUM a v MySQL OPTIMIZE TABLE, které by se měly používat pokud v tabulce dochází k častým změnám řádků.

14:04 — Komentář — Stálý odkaz



Sobota duben 11, 2009

"Unbuffered" dotazy

· rubrika Clanky · kategorie

Možná víte, možná nevíte, ale pokud programujete v PHP a položíte nějaký dotaz na databázi, který vrací výsledky, pomocí klasických funkcí mysql_query, pg_query atd., tak PHP čeká na všechny data od databáze, ty si uloží v paměti a teprve následně pak s nima může programátor pracovat. Při malém množství vrácených záznamů nám toto vadit nebude, ale co když budeme například exportovat tabulku s milióny záznamů? Brzo by došla pamět procesu (ne paměť přidělená PHP skriptu).
Toto by se dalo vyřešit dvěma způsoby:

  1. – Prvním dotazem si zjistit kolik nám bude vráceno záznamů a pak v cyklu číst vždy pouhých xxx záznamů, ty následně zpracovat (samozřejmě také uvolnit použité zdroje ) a pak dalším dotazem si říct o další, dokud je nepřečteme všechny.
  2. – Použít tzv. „unbuffered“ dotazy, kdy se žádná data nikde neukládají, pomocí funkcí mysql_unbuffe­red_query, …

Druhý zmiňovaný způsob lze ovšem použít pouze pro databáze MySQL, SQLite a Sybase a má několik nevýhod:

A co se děje když položíme dotaz na MySQL pomocí funkce mysql_unbuffe­red_query()? Nedalo mne to a prozkoumal jsem si zdrojové kódy PHP, kde jsem zjistil že se volá funkce
mysql_use_resul­t() v případě unbuffered dotazů
jinak při normálních dotazech funkce „mysql_store_re­sult()“: http://dev.mysql.com/…-result.html (funkce jsou z MySQL API pro C).
Rozdíl je v tom, že při volání mysql_use_result() si databáze alokuje paměť nutnou pro přečtení jednoho záznamu a
ten pošle klientovi a po zavolání funkce mysql_fetch_row() (opět MySQL API pro C) databáze přečte další řádek a ten pošle klientovi atd. dokud se nepřečtou všechny záznamy. V opačném případě se čte více dat a jak jsem již psal PHP si nejdříve vše uloží do paměti a pak stím umožní pracovat 

13:54 — Komentář — Stálý odkaz



Čtvrtek duben 2, 2009

Uvozování identifikátorů v SQL dotazech

· rubrika Clanky · kategorie

Co je identifikátor snad nemusím vysvětlovat V databázích to jsou názvy tabulek, databází, sloupců a aliasů. Co se stane, když následující dotaz položíme na MySQL databázi? 
INSERT INTO set (cislo1, cislo2, cislo3) VALUES (0,1,0);
MySQL nám vyhodí chybu, jelikož slovíčko set je příkaz (př. SET NAMES utf-8 ) a neočekávalo ho na tomto místě Konkrétně vypíše: 
You have an error in your SQL syntax; check the manual that 
 corresponds to your MySQL server version for the right syntax to  
 use near 'set
Zkusme nyní názvy identifikátorů napsat takto: 
`nazev_identifikatoru`
Na databázi pak položíme upravený dotaz: 
INSERT INTO `set` (`cislo1`, `cislo2`, `cislo3`) VALUES (0,1,0);
Nyní se data úspěšně vloží do databáze, která díky ` zjistí, že bude následovat název identifikátoru. V každé databázi je to však jinak, např. v PostgreSQL se používají dvojté uvozovky ".

18:56 — Komentář — Stálý odkaz



Středa březen 4, 2009

Získání dat z meta informací databází (informační schémata)

· rubrika Clanky · kategorie

Včera jsem se snažil najít informace o tom, jak získat seznam tabulek pro určitou databázi v PostgreSQL . V MySQL lze použít příkaz:

SHOW FULL TABLES FROM databaze WHERE table_type = „BASE TABLE“

Chceme-li přesněji definovat jaké tabulky chceme získat:

SHOW FULL TABLES FROM databaze WHERE table_type = „BASE TABLE“
LIKE „prefix_%“

Hledal jsem proto nějakou alternativu k MySQL příkazu SHOW FULL TABLES pro PostgreSQl a narazil jsem přitom na stránky člověka Lorenzo Alberton .
Ten na svých stránkách uveřejnil několik tutoriálů (v anglickém jazyce), kde píše jak získat data z metainformací databází PostgreSQL , Firebird/Inter­base , Oracle , SQL Server . V jeho tutoriálech tak můžeme najít nejenom jak získat seznam tabulek, ale i pohledů, indexů, klíčů atd. Tyto informace mohou být pro mnoho lidí cenné, proto se tímto chci s váma poddělit o výše uvedené odkazy

09:55 — Komentář — Stálý odkaz



XHTML 1.0 Strict - CSS